Tvůrce webu je i pro tebe! Postav třeba web. Bez grafika. Bez kodéra. Hned.
wz

Repase zdrojové skříně RF-10

 

Vadné akumulátory uvnitř zdrojové skříně jsou zdrojem nejčastějších mýtů o nespolehlivosti a krátké pohotovostní době radiostanice. Se zdravými akumulátory s původní kapacitou je schopna radiostanice fungovat po dobu až kolem 24 hodin. Původní akumulátory mohou být staré až 40 let takže je celkem pochopitelné, že výdrž radiostanice v pohotovostním režimu nebude nijak závratná.

Pokud se rozhodneme pro repasi zdrojové skříně, máme v zásadě několik možností. Jaké akumulátory použít.

Obsah zdrojové skříně

 

1)    Olověný hermetický. Asi nejjednodušší a relativně levná varianta repase. Rozměrově se nejlépe hodí olověný akumulátor 6V 3,2Ah, který je k dostání v GME pod obj. číslem 540-385. Výměna za původní články je velice snadná. Stačí vyjmout původní obsah zdrojové skříně, z plastových držáků původních článku vyseparovat dutinky s dráty, ty vyměnit za delší a na koncích je opatřit buď fastony nebo je k akumulátoru připájet (při použití fastonů se mi často stávalo, že se konektor častým přenášením radiostanice uvnitř vysunul a tím odpojil radiostanici od zdroje). Akumulátor sedne do skříňky skoro přesně jen je dobré ho po stranách utěsnit třeba kousky polystyrénu kvůli posunu. Při použití olověného akumulátoru je však nutné zajistit jeho skladování v nabitém stavu a je třeba mít na paměti že každé hluboké vybití znamená zkrácení jeho životnosti, která bude i při správném používání do pěti let. K jeho nabíjení je lepší použít nabíječku olověných akumulátorů ale dá se použít i skříňka D+E ale bude zapotřebí zkrátit čas nabíjení. Hodinový nabíječ raději nepoužívat vůbec. Hlavní výhodou olověného akumulátoru je krom ceny také nízké samovybíjení. Zdrojovou skříň tak lze mít prakticky kdykoli připravenou k použití.

 

Vnitřní uspořádání

 

 

2)    Li-Ion/Li-Pol články. Nespornou výhodou je vynikající poměr váha/kapacita popř. rozměry akumulátorů/kapacita. V případě levného zdroje článků (např. vyřazené baterie z notebooků) může celá repase vyjít i velmi levně. Taktéž samovybíjecí proudy jsou u zdravých článků minimální. Do pouzdra se dávají vždy dva sériově zapojené články (aby výsledné napětí bylo max. 8,4V). Jejich paralelní kombinací lze zvýšit celkovou kapacitu. Při použití LiIon/LiPol akumulátorů je však nutné mít na paměti, že články nesnášejí hluboké vybití a zároveň je lepší zapojit do série s články 2 křemíkové diody (např. 1N5408) z důvodu sřažení maximálního napětí akumulátorů na cca 7V. Sice znám plno lidí, kteří provozují RF-10 napřímo připojenou ke dvěma článkům ale osobně to nedoporučuji, protože dochází ke zbytečnému přetěžování měniče napětí uvnitř stanice. Při použití diod nepůjde zdrojová skříň nabít běžným způsobem přes napájecí konektor z důvodu polarizace diod v závěrném směru a NELZE použít jakékoli příslušenství ze soupravy RF-10 k nabíjení takto upravené zdrojové skříně. Použití nabíječky LiIon/LiPol akumulátorů je v tomto případě nutností.

 

http://rf-10.nazory.cz/lipol_soubory/image002.jpg

Doporučené zapojení při použití LiIon/LiPol aku

 

 

3)    NiCd/NiMh akumulátory. Asi nejideálnější ale zároveň nejdražší varianta. Akumulátory velikosti D se vyrábí v kapacitách od cca 1600mAh až do cca 11Ah, ovšem cena článku může být až několik stovek korun za kus takže cena takto zrepasované zdrojové skříně může snadno přesáhnout cenu nové radiostanice. Ušetřit by se dalo použitím levných akumulátorů zn. TRonic, prodávaných často v Lidlu za cenu kolem 90Kč/2ks. U těchto akumulátorů chci jen upozornit na jejich krátkou životnost, která je mnohdy jen dva roky a také na nízkou kapacitu, která bývá přibližně třetinová oproti té udávané. Pokud se rozhodnete nahradit původní články tou nejdražší variantou, tedy články kupovanými v leteckém modeláři nebo jiném kamenném obchodě, doporučuji si nechat nabodovat páskové vývody na články. Tahle investice se rozhodně vyplatí, protože pokud budete pájet články na koleni obyčejnou pájkou, velmi pravděpodobně se vám povede vyhřát plastový těsnící kroužek kolem kladné elektrody článku a tím u něj následně dojde po čase k vykrystalizování elektrolytu kolem +pólu a dojde k následné degradaci článku. Jinak relativně levné akumulátory ve své nabídce má firma Hadex.

 

Vnitřní uspořádání

 

 

 

ZPĚT